Víte, kam chodím s naším pejskem nejraději? Na návštěvy! Taková návštěva totiž pro Alfa představuje jakýsi zážitkový balíček 100 v 1 a příjemně ho po zbytek dne vyčerpá psychicky i fyzicky (což je vždy vítané). Navíc se umí chovat, a tak nemám strach přivést ho kamkoli. Z poslední „akce“ jsme po návratu domů, kdy jsem hostitelům sdělila, že Alf i večer sebral zbytky energie na prohánění kočiček, obdrželi tuto sms:
Tomu nevěřím, takový hodný andílek. Už se nám po něm stýská! Kdyby chtěl někdy k nám na prázdniny, jsme pro :)
Tak to vidíte. Průběh je vždy obdobný: Alf se s každým bouřlivě přivítá, poté decentně oňuchá nové prostředí a následně se uloží na hostitelem nabídnutou deku. Je-li mu předložena nějaká krmě, ze slušnosti alespoň ochutná, nechce přeci nikoho urazit. Bez vyzvání se do hovoru či dění výrazně nezapojuje, maximálně přijde očichat předměty na stole, v tom případě je nutné hlídat skleničky (půlmetrový mrskající se ocas neví, co dělá) a papírové ubrousky či kapesníky (neodolatelná kořist vyžadující rozžvýkání bez ohledu na obsah). Pokud je volný gauč, otáže se, zda je dovoleno přisednouti, přičemž plynule již přisedá. Způsobně si hoví, nevrtí se a neskáče do řeči.
Je-li v domácnosti pes, program zahrnuje společnou vycházku plnou zábavy a napětí (při seznamování se s novým kamarádem je třeba být obezřetný) s velkým výdejem energie, a celý den tak dostává deset hvězdiček z desíti. Jsou-li v domácnosti děti, je to devět hvězdiček, protože chvílemi jsou mláďata z dohledu a já si v duchu představuju vypíchlé oko, uzel na ocásku nebo jinou újmu na našem nebohém dobráčkovi. Nicméně zatím jsme navštívili pouze příkladně vychované děti uvědomělých rodičů a mé obavy byly z kategorie paranoidních.
Jsou-li v domácnosti kočky, den si vyslouží nula hvězdiček, protože tam – představte si – máme zákaz vstupu!
Neslýchané. Začínám chápat fanatické pejskaře, kteří se čílí, jakmile někdo vznese námitku proti jejich chlupáčovi. Musím se hlídat, abych mezi ně brzy nepatřila! Je až děsivé, co takový pes s člověkem dokáže udělat. No, asi to, co kočka, s tím rozdílem, že kočku máte doma a nikomu ji (většinou) necpete, zato se psem jdete všude, kam to jenom trochu jde, a rizika střetu se tak neúměrně zvyšují. Máte pak reálnou šanci, že narazíte na někoho, komu se bude zdát váš svěřenec tlustý (to fakt přehnal, blbeček), ošklivý (to říká ten pravej!), pelichající (no bóže, máte snad vysavač) nebo destruktivní (no tak převrátil skleničku, to je toho, ani se nerozbila). Případně se dotyčný bude ohánět kočkama. Šmarjá, Alf je přece s kočičkama kamarád!
[singlepic id=1505 w= h= float=center]
Co říkáte? Že nás nikam nezvete, ale chcete přijít vy k nám? S vaším malým hodným pejskem? A nezbláznili jste se náhodou? Vždyť máme kočky!