Abych to nedělala moc napínavé, představím vám vítěznou kartičku hned na úvod. Tu je:
Rozhodování bylo až příliš komplikované, protože všechny pohlednice jsou skvělé a každá v úplně jiném stylu. Rozhodla jsem se proto, že vítězství si zaslouží ta vánočně nejkočkovatější. A Mendy zvěčněná Eliškou na místě, kde rozhodně nemá co dělat, a právě proto se tam s naprostou samozřejmostí usídlila a tváří se, že přišla v originálním balení spolu s ovečkami, svatou rodinou a návodem k sestavení, kde bylo zcela jasně uvedeno, že „součástku č. 25 – kočku – umístěte jakýmkoli způsobem do součástky č. 2 – jesliček,“ ztělesňuje samou esenci všech těch skvělých, pozitivně-negativních vlastností, pro které kočky tolik milujeme. S Mendiným suchým konstatováním už nelze než souhlasit. Představuju si navíc, že v následující minutě kočička vyskákala z mechu jako janek a Eliška strávila příští hodinu sbíráním postaviček po zemi a lepením Ježíškovy hlavičky zpět k tělíčku. Fakt jsem se u téhle scény hodně nasmála.
Elišce a Mendy tedy gratuluju k vítězství, pozdrav posílám i Matýskovi, snad k vám balíček dorazí včas. Doufám, že ostatní nejsou smutní! Všem vám přeju krásné svátky plné radosti a veselí, užijte si je ve zdraví a se svými mňoukacími hvězdami vždy nablízku!
18. 12. 2012 – doplnění: Eliška dnes dostala balíček a poslala (mimo jiné) fotku Matýska, jak si dárek užívá. Věděla jsem, že padne na úrodnou půdu:
Jen pro úplnost doplním i fotografii zcela nezajímavého a naprosto irelevantního obsahu krabice, který jen zabíral místo:
