Vylez z toho dřezu! Táhni! To je můj salám! Nestrkej tam ty pracky! Ona mi vypla počítač! Kdo tady nadělal ty mokrý ťápoty?! Proč je ve vaně ta hlína? To nejsou topinky pro kočičky! Přestaň škubat ty závěsy! Obludo! Ááá, ona mě kousla do nosu! Nelez do té trouby! Necháš ty tyčinky? Proč má hlavu v hrnku? Proč má mokrej zadek? Poď sem nebo ti utrhnu hlavičku! Ona tam zas vlezla!
To je jen zlomek výkřiků, které se poslední dny linou naší domácností. Velmi často je taky slyšet dusot, to jak se pidikotě rychlostí blesku přemisťuje po bytě a vymýšlí, co ulovit nebo kam se nacpat a škodit tam. Co se týká lovu, hodí se pro trénink nejlépe: závěsy, zip vesty přehozené na židli, hlína v květináči, Mášenčiny a Adélčiny granule, a ideální jsou samozřejmě živé terče – lidské nohy, ruce, uši, mrkající oči atd.
Člověk si rychle zvyká na klid a zahálku, ale běda mu! Miniaturní šelmička ho rychle znovu naučí obezřetnosti a pořádku! Kdepak jen tak pojídat u televize topinky! Kotě je v mžiku v talíři a packou si stahuje kus chleba pro sebe. Odeženete jej a už je tam z druhé strany a ožužlává další kousek. Pecka zdá se být tímto zcela vykolejen a musela jsem mu připomenout, že za časů Babetky jsem nejednou svačila zavřená v koupelně sedíc s talířem v klíně na záchodě!
S milou Babetkou má kotě překvapivě i některé další společné rysy. Kromě mouratých chlupů, tryskopřesunů a potřeby asistovat u všeho (zvláště zahrnuje-li to jídlo) je to jeho schopnost vztekat se a naštvaně odsekávat, když se mu neděje po vůli.
Tak si myslím, že jsme si dobře vybrali :)
