Koulodráhu i Konga si strč do krabice!

Nedávno mi do práce přišla velká krabice ze Zoohitu. Nevzala jsem ji domů, ale předměty z ní přenesla v tašce (kromě pytle granulí, jehož transport si vzal na starost Pecka). Kočkám jsem pak postupně nabídla:

1) předložku před záchod XXL (79 Kč)
2) hračku Kong Kickeroo (0 Kč)
3) koulodráhu (0 Kč)

Granule sice byly hlavním důvodem celého nákupu, ale putovaly rovnou do špajzu, neb je třeba nejprve zkonzumovat starý pytel. Což je otázka několika dnů. S Royal Canine Sterilized jsem nadmíru spojena. Naordinovala jsem jej po ukončení diety a chlupaté vzducholodě si už víc než tři měsíce drží svou váhu. V krabici byl taky čistič Savic Refresh’r, který jsem tu již vychvalovala, ale kočky nijak nezajímá, a parádní lopatka (spíš lopata) na stelivo CatIt, která kočky zajímá asi tak stejně. V žertu jsem ji nasadila Mášence na hlavičku, což vypadalo velmi roztomile a Mášenka by mohla na místě začít šermovat nebo se procedit, ale ta se místo toho tvářila neutrálně až popuzeně a ani se nezvedla z polohy ležmo.

K zajímavějším položkám ze zásilky toliko: předložku kočky nijak nekomentovaly. Podezírám je, že si jí dosud ani nevšimly. Je vyrobena z měkkého plastu připomínajícího zaschlá vlákna Chemoprenu. Má tvar oblouku a je poměrně veliká. Instalovala jsem ji z boční strany záchodu, a když jsem později procházela kolem, našla jsem v okolí pár zrnek steliva. Nějaká malá nestvůra zase vyhopsala z budky jako janek. Zdá se, že jediným stoprocentním řešením bezpísečné domácnosti je široký vodní příkop. Každopádně tato rohožka v kombinaci s roštem aspoň částečně šetří moje nervy.

Hračku jsem dostala za nasbírané body a ještě že tak. První reakce byly ovšem překvapivé. Plyšák v sobě nese pekelnou nálož kočičí šanty, která po přičichnutí vehnala slzy do očí i mně. Natož malé Adélce! Chuděrka se zašklebila a s vodnatým pohledem a odkapávajícími slinty od pusy odešla pryč. Mášenka neslzela ani neslintala, ale vykulila oči a začala se s hračkou mazlit, olizovat ji, kroutit se na podlaze jako had, aby ji nakonec zkopala zadníma nohama a opustila. Nenechte se zmást miliónem videí na internetu, kde kočky s Kickeroo řádí jak pominuté. Určitě to jsou všechno záběry z prvního dne a nikdo už nenapíše, že od té doby je hračka ignorována. Ta naše leží v pelechu jako pěkná dekorace a aspoň nepřekáží.

A nakonec koulodráha… Tak koulodráhu jsem nikdy kupovat nechtěla, protože je nad slunce jasné, že takovéto atrakce mohou uspokojit jen koťata nebo jinak slaboduché tvory (já se s ní, nutno říci, na pár minut zabavila poměrně obstojně). Teď mě napadá, že by se v ní mohli prohánět pískomilové! Pak by možná zaujala i ty kočky, cha! Nicméně byla přiložena jako dárek ke granulím a proč bych se bránila vyzkoušet něco nového, byť předem odsouzeného k fiasku, když to klidně může stát pár dní nepovšimnuté v koutě a poté být sbaleno zpět do krabice a odesláno třeba někam o dům dál. Jak jsem předpověděla, tak se stalo. Momentálně jsme ve fázi „sbaleno zpět do krabice“. Už když jsem aparát skládala dohromady, vypadla mi ta blikající kulička ven a zaujala Adélku. Pak ji bavit přestala a v koulotunelu už její pozornost zpět nezískala. Nicméně po úklidu dráhy z dohledu jsem se rozhodla kuličku nechat v místnosti a Adélka ji každý den prohání a vytváří nám tu veselé fotbalisticko-světelné efekty.

Suma sumárum – ta v práci zanechaná krabice by byla stoprocentně přijata s větším nadšením než všechny výše uvedené vynálezy dohromady!