Vlastně jsem se až dosud každou chvíli ohlížela po akváriu a čekala, že tam uvidím pobíhat našeho pískáče Mitsu. V uchu mi totiž pořád něco šramotilo, ale pískomilí domeček zel smutnou prázdnotou.
Chvíli to trvá, než si zvyknete na nepřítomnost tvora, který s vámi několik let sdílí domácnost a ještě dlouho po jeho odchodu vidíte a slyšíte „duchy“. Začala jsem se proto rozhlížet po nových malých kamarádech. A našla jsem docela brzy.
Jakmile mrňousové dostali náležitého vychování, vydali jsme se s přenoskou na návštěvu. Zkontrolovali jsme podvozky a odnesli si dvě malé pískomilí slečny! (Troufám si i tvrdit, že tentokrát to slečny opravdu jsou.) Jména ještě nemají, takže zatím je odlišujeme zcela fádně jako Zlatou a Černou. Ačkoli Černá trošku klame tělem. Když si ji prohlédnete zblízka, zjistíte, že na předních tlapkách nosí malé bílé rukavičky, a pokud se postaví na zadní a opře o stěnu akvária, předvede krásnou bílou náprsenku. Sestřičky jsou akční a srandovní jako všechna tahle zvířátka a vypadají ve svém novém malém světě spokojeně. Pelíšek si vyrobily z nastlaných ubrousků v komíně z pevné kartonové trubky, ten jim však bude brzy malý, v sedmi týdnech dorostly tak do třetiny své konečné velikosti. Mám už objednané všeliké dřevěné domečky a prolejzátka, aby dívky měly dost pohybu a míst ke zkoumání. Fotek vám nyní bohužel moc nepředvedu, neb zachytit na snímek něco víc než jen tryskomyší ocásek či rozmázlou šmouhu je poněkud náročné. Tak třeba později.
Kočky nové přírůstky nijak výrazně nevzrušily, Adélka o ně nejeví zájem ani v nejmenším. Mohly by jí lézt po hlavě a ani by si nevšimla. To Mášenčina vnitřní šelma se nezapře a první den malým vetřelcům předváděla bouřkový mrak, když pohodlně dřepěla na víku akvária a zaujatě sledovala pohyb pod sebou. Naštěstí ji to brzy omrzelo, ačkoli pískomilky ji snad ani nevzaly na vědomí a dál se vesele zabydlovaly.
Tolik tedy k dobrým zprávám z našeho zvěřince. Špatná je, že Adélka má pořád hnusotu v uších a nevím, co s tím. Ale to sem teď fakt nepatří. Loučím se s heslem Pískomilům zdar – splínu, smutku zmar!