Krmítkům třikrát hurá

Různým komplikátorům kočičího stravování jsem věnovala dost pozornosti, nyní s odstupem času už jen shrnu jejich využití v naší domácnosti a zaměřím se i na možnosti, jak tyto ne úplně levné vynálezy snadno a vesměs bez nákladů nahradit takzvanými USS (udělej si sám) variantami.

Labyrint od Hagenu je u nás nejméně oblíben Mášenkou. Buď se jí nechce nebo to už zase neumí nebo má strach, že ji vevnitř něco kousne, ale ke krmítku na muří noze jde až v nouzi nejvyšší. Zato se u něj často povaluje, stejně jako u ostatních zdrojů jídla, a čeká, co kde samo vypadne. To Adélka s Labyrintem nedělá žádné štráchy – zadrápne se za jeden otvor, krmítko nakloní a na zem se vysype hromada granulek. (Někdy se svalí celý aparát.) To zelené komínky Stimulo od Aikiou jsou naopak černou kočičkou oblíbené velmi. S nadšením vydloubává jejich obsah a nikdy s tím nemá tolik práce, aby ji vynaložená námaha odradila. Zvažuju nákup tzv. třetího levelu, čímž bych získala možnost vyměnit nejmělčejší mističky za čtyřpatrové komíny. A nakonec koule SlimCat – ta je využíváná pouze na pamlsky a kočky si s ní taky poradí. S čistým svědomím mohu doporučit všechny tři vynálezy – zaručeně osvěží krmný režim každé kočky.

Komu se nechce do plastových udělátek investovat, může si nějaká zkusit vyrobit sám. Nejsnáze pořídíte již zmiňovaný kočičí adventní kalendář – vysypte čokoládky, nahraďte je granulemi a okýnka zase zavíčkujte. Pro (pod)průměrně inteligentní kočku to není příliš složitá úloha, Mášenka jí byla nadšena a poté, co všechna okýnka vyplenila, na kalendář se sama uložila, prohlásila jej za svůj majetek a čekala, až bude znovu naplněn.

Dále se nám skvěle osvědčila kartonová krabice s vyřezanými otvory. Díry udělejte velké akorát tak na jednu vypasenou tlapičku a uvidíte, co na to zvířátka. Mášenka překvapila a krmení z útrob krabice získávala až podezřele rychle. Granulky se uvnitř neposlušně kutálí, protože chlupatá packa do nich šťouchá poslepu a kočka se tak při lovu dokáže docela pěkně rozohnit. Pokud se tedy nejmenuje Adélka, která strčí k jednomu otvoru šňupák a myslí si, že dovnitř nacpe celou hlavu a pěkně se v krabici rozhlédne. Načež se škatulí před nosem jezdí po podlaze a diví se, proč se na ty pitomé granule nemůže dostat.

S kartonem obecně se můžete vyřádit a až začne být hnusný nebo jej rozšlápnete, tak ho prostě vyhodíte k recyklaci. Využijete téměř jakoukoli krabici – třeba od kosmetických ubrousků s již existujícím otvorem. Ale granule půjdou lovit i z obyčejných papírových sáčků, co parádně šustí, z krabiček od čajů, vysouvacích sýrů nebo ruliček od papírových utěrek. Jste-li tvořivější, schovávejte si vnější obaly od past na zuby nebo různých mastí či make-upů a vyrobte si chudou příbuznou uhelné elektrárny – tyto úzké krabičky zkrácené na různé výšky zasuňte do připravených výřezů ve víku ploché krabice (třeba od klávesnice) a přilepte je dnem k jejímu vnitřku. Trvanlivost bude omezená, ale k vyzkoušení a dočasné zábavě postačí. Do trochu vyšší krabice můžete pozasouvat i zmíněné ruličky.

Stačí trochu zapojit fantazii a než papírový obal vyhodíte, zkuste se zamyslet, jak by si s ním mohla kočka pohrát.  Neomezujte se jen na obyčejné pasivní misky. Bagrováním v hromadě jídla předložené pod nos ještě nikdo nezhubnul ani nezbystřel.