V naší domácnosti se vyskytují tři kočky. Dne 23. 12. 2011 jsme zahájili dietní terapii za účelem snížení váhy dvou z nich. Nejdříve trocha nudných faktů a dat:
| Jméno | Babetka | Adélka | Mášenka |
| Věk | 7 let | 5 let | 6 let |
| Váha min. měsíc (27. 11. 2011) | 3,6 kg | 5,4 kg | 6,5 kg |
| Váha aktuální (27. 12. 2011) | 3,4 kg | 5,2 kg | 6,2 kg |
| Váha žádaná (cca) | 3,5 kg | 4 kg | 5 kg |
| Nasazená dieta | žádná (Porta21) | RC VD Obesity | RC VD Obesity |
| Denní dávka krmiva | neomezená | 2 × 20 g | 2 × 25 g |
| Kontraindikace | nejsou | nejsou | p. multocida |
Večer před zahájením nových pořádků jsem kočkám odebrala samoobslužné krmítko (užijeme si ho po uspěšném završení boje s tuky), aby se nekrmily přes noc a ráno chutě sluply svou první dávku. Realita: celý večer se dožadovaly jídla a samozřejmě nade mnou vyhrály. Dostaly tedy svá odvážená množství (Máša pidihrníček lehce vrchovatý, Adélka půl centimetru pod okraj) a po ukojení hladu (= pár sezobaných granulek) jim byly misky zase odebrány. Ráno pak podle předpokladu pobíhaly kolem sporáku a dožadovaly se snídaně. Babetka dostala svou misku na lince a Adélce s Mášou na zem přistály jejich dietní hromádky.
Donutit kočky sníst celou svou dávku v určený čas je pochopitelně nemyslitelné. Dávky mají být správně dvě – ranní a večerní. Obě stejně velké a obě naráz snězené. Jestli se k tomu někdy dopracujeme, zůstává výzvou pro další dny. Po opuštění misek jsem tedy zase nadávkované příděly zavřela do skříně. Přes den koule přišly několikrát s nářkem žalovat, že jim někam utekly mističky. Nedalo se odolat. Fakt ne, zkuste si to. Navíc večer, zcela v rozporu s nařízením dietologa (t. č. veterináře), jsem jim ke štědrovečerní hostině naservírovala kousek kapsičky (opravdu maličký), kterýžto se setkal s obrovským Mášenčiným nadšením a byl jí snězen beze zbytku. Babetka dostala na lince totéž (v desetinásobném množství) a olizovala se až za ušima. (Mimochodem, vysvětlit zdravé kočičce, že dietní granule nepotřebuje, je taky nemyslitelné, ale to je vám už asi jasné.)
Abych to zkrátila – první čtyři dny oba pacienti konzumovali své dávky zhruba v pěti etapách namísto dvou a přitom se jim nepodařilo sníst všechny předepsané gramy. (Narušování programu v podobě dietního adventního kalendáře jsou opravdu ojedinělá.)
Postupně však manko dohánějí, a kdyby mě černá bestie dnes v noci v pět hodin nevzbudila svým ječením, mohly jsme je srovnat už dnes ráno. Nicméně pod hrozbou vraždy neviňátka jsem oba bazilišky nechala dojíst zbytky ze včerejšího večerního přídělu (a pak hodinu čučela do stropu). Ráno dle očekávání opět nesnědli celou dávku a čekám, kdy začne Máša ječet, že chce nášup.
Další hlášení podám zase po pár dnech. S heslem Pohybu zdar, obezitě zmar! se jdu k televizi nacpat zelňačkou.