Kupte si medvídka mývala. Nebo akvárium. Nebo andulky. Nebo pískomily. Na ty se teď zaměřím, protože s námi jeden (dříve 3 – 9) bydlí. Je to skvělé zvířátko pro lidi jako jsem já – tj. pro líné a sklerotické. Na konci článku vám doporučím jednu výbornou knížku. Píše se v ní totiž například, že pískomil potřebuje (respektive MY potřebujeme) uklidit ubikaci až ve chvíli, kdy se do okolního prostoru začne linout nepříjemný (tedy NÁM nepříjemný) odér. Úžasná zpráva.
Pískomily si pořiďte alespoň dva. Jednomu je smutno a i když si s ním budete denně hrát, moc šťastný nebude. (Pozor: S kočkami si hrát nechce!) Tyhle myšky se k sobě rády tulí a vůbec stojí o společnost vlastního druhu. Nicméně si dejte pozor, abyste si domů nepřinesli páreček. My si takto například koupili dvě sestřičky. Za pár týdnů nám snesly sedm mláďat. Není úplně jednoduché početný vrh malých pískomilů udat. Takže na to myslete a nastudujte si, jak má vypadat holčičí a jak klučičí podvozek. Chovateli (natož prodavači ve zverimexu) moc nevěřte. Dobrá zpráva je, že oplodňovací kratochvíle mezi sourozenci nejsou u pískomilů žádnou společenskou ani zdravotní tragédií. Druhá dobrá zpráva je, že šikovný veterinář vám samečka vykastruje a vy nemusíte rodinku dělit, abyste předešli další várce dětí. (A to se vsaďte, že přijde dřív, než udáte první vrh). Náš Mitsu je kastrát a živý důkaz, že zákrok mu nijak neublížil, přežil svou dceru Armlesska i manželku a sestru Bishi a užívá si v klidu spokojeného důchodu.
Pro kočky jsou malí hlodavci úžasně zajímaví. Tedy alespoň pár dní. Dříve či později zjistí, že s nimi nebude žádná zábava, protože se na ně nedostanou, a přestanou si jich všímat. Pískomilové z koček nemají trauma, strach ani stres. Naopak, smějí se jim do očí. Aby kočka nemohla pískomila drápem vyškrábnout z pelechu a sníst ho jako jednohubku z párátka, doporučuju velmi husté pletivo nebo ještě lépe akvárium s víkem s dostatečným počtem průduchů – třeba z hustého a pevného pletiva, kterým se kočky nepropadnou, když na něj skočí – ideálně by na něj vůbec skákat neměly. Stačí trocha vynalézavosti a myšky jsou v bezpečí. (Jednou mi do otevřeného akvária skočila Mášenka, nevšimla si, že tam není víko. Zato pod sebou měla najednou hromadu malých pískomilů. Stála tam jak stoupa a koukala, kde se tam vzala. Pískomilové si jí, myslím, ani nevšimli.)
Pískomilové ale budou bavit i vás. Existují pro ně různé dřevěné domečky a prolézačky, zavděčíte se i ruličkami od toaleťáku nebo papírových utěrek, krabičkami od kočičích kapsiček, nadchnete je kosmetickými ubrousky apod. Všechno budou hryzat a ničit (proto žádné plasty a jedy!), ale jsou srandovní a hlavně se nenudí. Můžete jim dávat různé druhy ovoce a zeleniny a zkoušet, co jím nejlíp zachutná. Podávání O-Z je velmi důležité, hlavně pokud se rozhodnete pískomilům nedávat vodu!
A teď deset důvodů, proč si pořídit pískomila, budu je sypat z rukávu!
1) jsou nenároční na provoz a výdaje
2) jsou roztomilí (žádné holé ocasy!)
3) jejich výměšky smrdí míň než u jiných hlodavců
4) když je od mládí budete zvykat na svou ruku, budou velmi přátelští a nechají se od vás chytit do dlaně
5) baví kočky (nějakou dobu)
6) baví vás – jsou velmi čilí a budete je rádi pozorovat
7) úklid ubikace není náročný a měl by se provádět jen zřídka
8) nedělají binec a neřvou
9) samečka lze vykastrovat
10) snadno (až moc) se množí, ale malí pískomilci v domě jsou neskutečný zážitek
Naše kočky se první dny po příchodu pískomilů nemohly od akvária odtrhnout. Dnes už je tolik jedna postarší tryskomyš nezajímá, ale i pro člověka samotného je dobré starat se o různé typy živočichů, bystří to mozek a dává životu další smysl. Ta slíbená chytrá knížka se jmenuje Pískomilové a jejich chov, napsali ji Hana a Vladimír Motyčkovi, vydalo nakl. Grada v roce 2008 a je až trapně levná. Ukázka zde.