Aneb o spolupráci vysoce iteligentní kočky s mírně výstředním učencem.
Hlavní hrdinkou je „obyčejná“ kočka bez ušlechtilého původu, nicméně, jak nakonec sděluje i podtitul knihy, s vysokou inteligencí. Babetka se tu hlásí, že na tom obrázku na obálce je ona. To je dost nepravděpodobné, nicméně autor obálky poměrně správně zvolil barvu srsti této ilustrační kočky (ilustrační proto, že Thomas Gray, hrdinka knihy, má bílé ponožky a šedou čepičku), jelikož mouratý kožich vysokou inteligenci zpravidla značí.
Úvodem nám Thomas sdělí zhruba toto:
„Nemám nic proti občasnému chytání myší. Říká se, že když už máme nějakou dovedost, pak ji musíme používat, nechceme-li o ni přijít. Co se ovšem starobylého povolání koček týče, myslím si: Ich bin für etwas besseres geboren. Pokud vím, znamená to holandsky: Bystré kočky si zaslouží lepší výdělky.“
Načež na základě matematického testu, kde Thomas prokázala velké nadání, a tohoto hovoru, jí pak je starší kočkou s rozhodovací pravomocí doporučeno, aby se přestěhovala do Cambridge, kde jistě potká znamenité matematiky.
Tam je nadaná Thomas pojmenována po autorovi Ódy na milovanou kočku, která se utopila v akváriu se zlatými rybičkami, seznamuje se s doktorem Lucasem Fysstem a povíjí pět koťat. Koťata jsou díky inzerátu formulovanému v latině úspěšně rozebrána samými vzdělanci a Thomas tak může nerušeně dělat společnost dr. Fysstovi a v univerzitním prostředí úspěšně pracovat na svém vzdělání.
Nějakým nevysvětlitelným kvantovým skokem přeskočil rozhovor fyziků na Schrödingerovu kočku a na roli pozorovatele v kvantové mechanice. Schrödinger byl slavný rakouský fyzik. Jeho kočka žila v černé skříňce, kterou sdílela s vražedným přístrojem, který se uváděl do chodu náhodným mechanismem pomocí beta-záření.
…
Tento příběh se Thomasi Grayovi příliš nezamlouval, ráda lezla do skříněk, ale nebyla by připustila, aby ji tam někdo zavřel. Pomyslila si: Proč musel Schrödinger strčit kočku do černé skříňky? Nemělo by spíše smysl, aby tam skočil sám, a pak vylíčil svému kolegovi Nielsi Bohrovi z Kodaně, co se uvnitř dělo?
Thomas svému příteli brzy ve vědě i životě významně pomáhá, aniž by o tom bůhvíjak přemýšlela. Například přesně ví, kam položit svůj ocas, aby zakryla matoucí pasáž v náročném textu:
Thomas Gray ležela na psacím stole a uvědomila si příležitost, která se jí naskytla Fysstovou nepřítomností k tomu, aby se posunula ještě kousek doprostřed. Během tohoto manévru rozprostřela ocas přes obtížnou pasáž. Lucas se vrátil ke stolu a pustil se do práce. Znovu se zahleděl do arabského textu a za několik vteřin ze sebe vyrazil:
„Heuréka! Heuréka! Mám to! Ano, mám to! Ich hab’s gefunden, verstehst du mich? Ó ty zlatá kočičko! Moudrá a šlechetná kočičko! Ty důvtipná kočičko! Ó Pangure Báne, buď povýšen nade všechny jiné kočky, tvůj myslící ocas budiž povýšen nade všechny ostatní ocasy; neboť je to meč, jímž jsem rozetnul temnoty.
Je však s větším či menším nadšením a zájmem nápomocna i Lucasovým kolegům, např. dr. Reddingovi a jeho pokusech s teorií o privátních jazycích, a má tlapky i v jiných záležitostech dr. Fyssta…
„Je tady nějaká číšnice jménem Billie nebo Bobby nebo Brenda?“ Mladá dáma, kterou oslovil, zavrtěla hlavou. „Je tady nějaká číšnice, jejíž jméno začíná na B?“
„Co takhle Barbara?“
„Ano, Barbara. Velice logické jméno. Ha, ha. Akademický vtip. Vlastně aristotelský.“
„Vy jste jeden z těch podivínů z univerzity?“
Lucas Fysst zčervenal. Neodhaluj se na veřejnosti, pomyslil si a zeptal se: „Vy jste Barbara? Rách bych byl obsluhován dámou, jejíž jméno začíná B.“
…
„Moc děkuji, Barbaro. Přišel jsem, abych našel šedobílou kočku. Doufám, že můj metodický postup tu kočku přiláká.“
„Tím jsem si jista, pane. Blázni si to vždy zavaří tak, že najdou, co hledají, pane.“
Jak se to bude dále s dr. Fysstem a kočkou Thomasem vyvíjet, si přečtěte sami, nasmějete se. Líbí se mi poznámka o autorovi na zadní obálce knihy:
Philip J. Davis (1923) je profesorem aplikované matematiky na americké Brown University a autorem řady učebnic. … Patří k těm nemnoha vědcům, kteří pronikli do království matematiky, dosáhli tam významných poct a byli schopni se vrátit do našeho společného života. Proměněn touto zkušeností nám vypráví o věcech pro lidi zajímavých a důležitých.
Ano, co by už taky mohlo být zajímavějšího a důležitějšího než život s kočkou?